Pokud člověk nežije na jiné planetě, musel si všimnout rostoucí inflace. Německo hlásí nejvyšší inflaci za poslední tři dekády. V USA přestal šéf FEDu Jay Powell při popisu inflace používat slovo „dočasná“. A naše Česká národní banka musela na svém webu upravit grafiku, která nepočítala s tím, že by inflace mohla šplhat k šesti procentům.

Rychlý nástup inflace je vidět na následujícím grafu, který jsem převzal z Financial Times.

A teď malé překvapení – cena zlata je od začátku letošního roku zhruba o sedm procent níže. Opět v grafu, tentokrát z webu Gold Council:

V žádném případě nechci tvrdit, že cena zlata nemůže jít v budoucnosti výrazně výše. Možné to je. Na druhé straně je patrné, že poučka „když roste svižně inflace, roste svižně i cena zlata“ je příliš jednoduchá na to, aby to byla pravda. Cenu zlata ovlivňuje mnohem více faktorů než jen aktuální míra inflace.  

Někteří investoři přes výše uvedené nákup žlutého kovu zvažují. A přestože zlato skutečně může být smysluplným doplňkem investičního portfolia (ovšem ne pro každého!), investor by to rozhodně neměl přehánět s jeho váhou. Deset procent portfolia by měl být strop. Zároveň platí, že pro velkou většinu investorů je výhodnější nákup zlatého ETF než fyzického zlata.

Není žádné tajemství, že zlato nebylo historicky vzato žádnou skvělou investicí, což platí zejména ve srovnání s akciemi. V posledním grafu tedy uvedu srovnání ceny zlata s výkonností amerických a německých akcií (včetně dividend), na dlouhém horizontu zhruba tří dekád.

Zdroj: Autor, s využitím terminálu Bloomberg

Německé akcie přinesly výnos 8,5 % ročně, americké potom 10,8 % ročně. Cena zlata rostla tempem 3,8 % ročně. Propastný rozdíl.

Zlato s akciemi nemůže soutěžit. Na nějakém kratším horizontu sice může zaznamenat výrazný nárůst (například konec 1970s), nicméně dlouhodobě je jasným vítězem globální akciový trh. A tak to bude i v budoucnu, dokud bude globální ekonomika založená na kapitalismu.