Akciové trhy zažily během prvního kvartálu dramatický pád. Americké a evropské akcie poklesly o zhruba 20 procent, akcie méně rozvinutých trhů o 24 procent, akcie malých firem ztratily 30 procent. Investoři se zbavovali i dalších rizikových aktiv. Ceny emerging markets dluhopisů a high-yield dluhopisů poklesly o víc než 10 procent. Volný pád potom zažila ropa, která odepsala 65 procent. Relativně dobře si vedly kvalitní státní dluhopisy a zlato, které vzrostlo o téměř 5 procent.

Prognózy pouhým cárem papíru

Málokdo si dnes vzpomene na ekonomické prognózy ze začátku letošního roku. Tak například lednový výhled americké banky Morgan Stanley prognózoval růst americké ekonomiky o 1,8 % a zisky korporací na vysoké úrovni roku 2019. Zároveň počítal s tím, že FED nebude snižovat úrokové sazby. Uplynulo jen několik málo týdnů, a nic z uvedeného kvůli pandemii nového koronaviru neplatí. Americká, a s ní i globální ekonomika je uprostřed hluboké recese, firmy sčítají obrovské ztráty a FED snížil úrokové sazby na nulu. Někteří komentátoři hovoří o takzvané černé labuti, tedy nepředvídatelné události s velkým dopadem (například zde nebo zde). Odkazují tak na knihu filozofa Nassima Nicholase Taleba s názvem Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí. 

Černá labuť s čistě bílým peřím

Bohužel je evidentní, že analytici, kteří současnou pandemii označují jako černou labuť, Talebovu knihu ve skutečnosti nikdy neotevřeli. Autor totiž hned v úvodu píše, že prvním znakem černé labuti je, že „leží za hranicemi obvyklých očekávání, protože z ničeho, co jsme kdy v minulosti poznali, nelze přesvědčivě vyvodit, že by taková událost mohla nastat.“ Lidstvo přitom historicky čelilo různým pandemiím opakovaně. Vzpomeňme takzvanou španělskou chřipku z let 1918–1920, kterou se nakazila zhruba třetina světové populace. Slovy Taleba: „S tím, jak po Zemi stále více cestujeme, budou prudší také epidemie – čeká nás populace mikrobů, jíž bude vévodit pár druhů, a úspěšný zabiják se tak rozšíří daleko efektivněji…Umím si představit, jaké riziko by znamenal neznámý a agresivní virus šířící se rychle po celé planetě.“

Nejde přitom jen o uvedeného filozofa. Experti v oblasti zdravotnictví a různé autority před možnou pandemií varovali dlouhá léta (zde nebo zde).

Proč to všechno zmiňuji. Faktem je, že mnohým vládám pohádka o černé labuti vyhovuje. Podle ní se totiž na současný vývoj nešlo vůbec připravit, neboť se zkrátka jedná o naprosto nepředvídatelnou událost. Proto neměli (nemají) lékaři ochranné pomůcky a podobně. Takový příběh je ovšem chybný a přímo životu nebezpečný. Jestli něco nutně potřebujeme, potom je to přiznat si chyby a poučit se z nich, abychom se připravili na příští epidemie a pandemie. Vraťme se ovšem do ekonomické sféry.

Nejhlubší recese od třicátých let?

Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že globální ekonomika letos kvůli pandemii zažije nejhlubší recesi od takzvané Velké deprese ve třicátých letech minulého století. Konkrétně předpokládá propad světové ekonomiky o tři procenta. Jistě, křišťálovou kouli nemá skutečně nikdo. Vždyť samotný MMF začátkem letošního roku očekával růst globální ekonomiky o 3,3 procenta. Každopádně aktuální data potvrzují závažnost ekonomického šoku. Průmyslová produkce v USA v březnu oproti předchozímu měsíci poklesla o 5,4 procenta. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 1946. Maloobchodní tržby klesly o 8,7 procenta, čímž smazaly čtyři roky růstu. Během jediného měsíce zaniklo 700 tisíc pracovních míst.

Přes výše uvedené ovšem existují i důvody k optimismu. Jeden, zdánlivě ne-ekonomický, se přitom nezmiňuje příliš často, přestože je pro překonání pandemie naprosto klíčový. A totiž, že díky restrikcím (sociální distance, uzavření škol a podobně) se drtivé většině vlád podařilo udržet stabilitu zdravotnických systémů. Právě přetížený systém zdravotnictví, jak ukazuje příklad Itálie, vede ke zbytečným ztrátám lidských životů. Když se vrátíme do USA: v úterý 14. dubna v New Yorku poprvé od vypuknutí nákazy poklesl počet hospitalizovaných osob.

Centrální a jiné banky

Současný krizový vývoj ekonomové často srovnávají s finanční krizí 2008. Dva důležité rozdíly jsou patrné na první pohled. Za prvé, rychlost reakce centrálních bank a vlád. Vlády po celém světě přišly v krátkém čase s rozsáhlými programy podpory velkých i malých firem. Centrální banky bleskově uvolnily měnovou politiku a poskytly mohutné dávky likvidity. FED dokonce sáhl k tak radikálnímu a kontroverznímu kroku, jakým je nákup high-yield dluhopisů prostřednictvím ETF.

Za druhé, mnohé bankovní instituce v USA i Evropě jsou aktuálně (na rozdíl od roku 2008) součástí řešení a nikoli problému. Například velké americké banky vstoupily do současné krize ve velice solidní kondici. Přestože se v prostředí recese nevyhnou značným ztrátám, mohou v dalších týdnech a měsících sehrát klíčovou roli v podpoře firem i domácností.

Investiční strategie

Investoři v prvním kvartálu 2020 zažili nejrychlejší medvědí trh v historii. Pro mnohé se jednalo o extrémně náročný test nervů. Přestože akcie v první půlce dubna část ztrát smazaly, značná nejistota přetrvává. S jistotou lze říct jen to, že další kurz ekonomiky i finančních trhů bude určován trajektorií samotné nákazy. Z toho důvodu jsou jakékoli ekonomické či tržní prognózy bezpředmětné a investor by je měl ignorovat. Naopak by se měl zaměřit na věci, které má stoprocentně pod svou kontrolou. Měl by se ujistit, že drží dostatečně diverzifikované portfolio a také že jeho alokace aktiv odpovídá předpokládanému horizontu a investičnímu cíli. Pokud se alokace aktiv v důsledku poklesu cen akcií výrazněji změnila, měl by provést rebalancování.

Přes určité nárůsty jsou mnohé akcie k mání za atraktivní ceny. Například fondy zaměřené na evropské akcie a na akcie emerging markets se od začátku roku stále nabízí s více než 20% slevou. Zkušený investor s dlouhým horizontem potom může zvážit menší investici do akcií ropných firem. Ceny ropy na současných nízkých úrovních totiž nezůstanou donekonečna.