Ve druhém kvartálu jsme byli svědky mohutného růstu cen akcií. Akcie rozvinutých trhů vzrostly o bezmála 20 %, akcie rozvíjejících se trhů potom o 18 %. Největší cenové nárůsty zaznamenaly technologické akcie. Hodnotové akcie výrazně zaostaly za růstovými. Dobře si vedly i státní dluhopisy a zlato, tradiční defenzivní investice. Cena zlata od začátku roku vzrostla o téměř 18 %. 

Nejrychlejší medvědí trh v historii

Pokud by se typický americký investor podíval na své portfolio na začátku letošního roku a následně až koncem června, dospěl by pravděpodobně k závěru, že se na finančních trzích neudálo nic zajímavého či dokonce dramatického. Americké akcie se totiž aktuálně pohybují jen mírně pod lednovou cenovou úrovní, viz graf.

Zdroj: MSCI

Vývoj na trzích během prvního pololetí 2020 ovšem zajímavý bezesporu byl. Po mírném růstu cen akcií na začátku roku přišel nejrychlejší medvědí trh v historii, když index amerických akcií S&P 500 ztratil 34 % během pouhých 23 obchodních dnů! Ve druhém kvartálu potom padl další rekord. Americké akcie zaznamenaly nejrychlejší padesátidenní zotavení, během kterého vzrostl index S&P 500 o 40 %.

Mnozí investoři si pokládají otázku: Jak je možné, že americké akcie prakticky vymazaly ztráty, zatímco USA hlásí rekordní počet nakažených koronavirem a ekonomická situace zůstává přinejlepším složitá? Stručná odpověď: trhy se dívají do budoucnosti. Když se vrátíme k našemu grafu, zdá se, že investoři v cenách akcií zohledňují zotavení ekonomiky ve tvaru písmene „V“. Jinými slovy očekávají, že ve druhém pololetí letošního roku dojde k výraznému zlepšení ekonomických podmínek.

Vývoj jednotlivých sektorů ovšem vypráví jiný, méně přímočarý příběh. V úvodu jsme zmínili, že největší cenové nárůsty zaznamenaly akcie technologických firem. Jako příklady můžeme uvést Amazon, který v prvním pololetí vzrostl o 45 %, Microsoft (27 %) a Apple (21 %). Svižné zotavení zaznamenal i sektor farmacie. Tábor „poražených“ je ovšem početný. Mimo jiné zahrnuje hotely (Hilton Worldwide -34 %), aerolinie (Delta Air Lines -53 %), energetické společnosti (Exxon Mobil -37 %), banky (Bank of America -33 %) a provozovatele obchodních center (Simon Property Group -53 %).

Pohled na samotný akciový index S&P 500, který je od začátku roku zhruba „na svém“, tedy může být zavádějící. Investor může lehce nabýt dojmu, že akciový trh je jako celek v nějaké fázi euforie, přičemž nezohledňuje negativní dopad pandemie koronaviru. Do takového pohledu zapadá i velmi vysoký zájem drobných a často nezkušených investorů o obchodování na akciových trzích. Online brokeři v posledních měsících hlásí rekordní počet nových klientů a akcie mnohých nejzadluženějších firem zaznamenaly divoké cenové nárůsty. Například akcie americké autopůjčovny Hertz vzrostla na dvojnásobek poté, co firma vyhlásila bankrot.

Skutečnost je ovšem mnohem složitější. Za prvé, pohled na jednotlivé sektory odhaluje obrovské rozdíly ve výkonnosti. O nějaké obecné bublině na akciových trzích nemůže být řeč. Investor dnes může na trhu najít řadu atraktivně oceněných akcií (Tesla mezi nimi přirozeně není). A za druhé, vliv drobných investorů nesmíme přeceňovat. Odhaduje se, že retailoví investoři drží 37,6 % amerických akcií (zde). Na první pohled jde o velký objem. Na druhé straně se do značné míry jedná o nepřímé vlastnictví, prostřednictvím fondů. Pokud jde o přímé vlastnictví akcií, přibližně 80 % drží institucionální investoři (podílové fondy, ETF, penzijní fondy). To jsou peníze, které hýbou trhem.

Výhled

Centrální banky poskytly během pandemie mohutné dávky likvidity. Americký FED snížil úrokové sazby na nulu a signalizoval, že na této úrovni zůstanou minimálně do roku 2022. Rovněž intervenoval na trhu korporátních dluhopisů, s cílem snížit náklady firem na obsluhu dluhu. Technicky vzato se jednalo o nákupy burzovně-obchodovaných fondů (ETF). Například v období 19. května – 17. června FED směřoval zhruba miliardu dolarů do fondu Vanguard Short-Term Corporate Bond ETF. Jeho podíl na celkových přílivech do fondu byl přitom v uvedeném období značný. Konkrétně činil 43 %. Nákupy FEDu se soustředily především na dluhopisy s ratingem investičního stupně a kromě Vanguardu směřovaly i do ETF BlackRocku a State Street (zde).

Přijatá opatření FEDu byla efektivní a zajistila firemní sféře likviditu. A to včetně segmentu high-yield dluhopisů. Mnohé vlády navíc poskytly rozsáhlé fiskální stimuly.

Investoři musí přesto počítat s přetrvávající vysokou mírou nejistoty. V některých částech světa není koronavirus zdaleka pod kontrolou. Týká se to USA, Indie a velké části Latinské Ameriky. V Evropě zůstává nedořešen Brexit. V USA se rychle blíží prezidentské volby a vztahy mezi Washingtonem a Pekingem připomínají v některých ohledech studenou válku.

Vývoj v prvním pololetí 2020 ukázal, že „nicnedělání“ je často velice rozumná a úspěšná investiční strategie. Samozřejmě za předpokladu, že investor drží kvalitně diverzifikované portfolio a nepodstupuje nadměrná rizika. I přes právě popsanou vysokou nejistotu nesmíme zapomínat, že akcie zůstávají v aktuálním prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb (a velice nízkých výnosů dluhopisů) nadále atraktivní.